PRAGUE SEVEN _{[ultimate frisbee team]}

Napsal Dan.

Rainbow Winter 2016

Rád bych tímto zhodnotil účast Pražské sedmy na turnaji Rainbow Winter 30. – 31. ledna 2016 v Bohumíně. Na turnaji jsme obsadili první místo s bilancí sedm výher a nula proher.

Cesta na turnaj vlakem byla dlouhá, ale zajisté pohodlnější nežli autem. Po příjezdu na vlakové nádraží proběhlo rychlé zorientování se a zhodnocení Bohumína jako takového. Výsledkem bylo, že v městě se prakticky nic neděje – dalo by se přirovnat k městu mrtvému – a zároveň je to místo architektonicky poměrně atraktivní. Před začátkem prvního zápasu proběhla podstatná fyzická příprava na hru.

Naše hra nebyla bez chyb a chvíli trvalo, než jsme se aklimatizovali na naše standardní výkony. První utkání bylo hektické. Nicméně jsme po vyčerpávající rozcvičce vyhráli o nejmenší možný rozdíl. Hra se zápas od zápasu zlepšovala. Cílem bylo mě a Oskara pasovat do role primárních handlerů, což se pro nás stalo náročnou výzvou. Kvalitní práce polařů, dobré náběhy a později i, myslím, dobré dumpy byly hlavní příčinou našich výher. Ačkoliv jsme vyhrávali převážně jen o jeden až dva body a soupeři nebyli až zas tolik obtížní, je to velký úspěch. Poslední zápas s týmem RB A byl ukázkou naší zkušenosti a nakonec i dobré spolupráce mezi nováčky a matadory. Bylo to zasloužené vítězství.

Spiritově myslím, že z naší strany vyvedený turnaj. Snažili jsme se ukazovat pozitivní přístup ke hře a férové smýšlení především. Jediná věc, co by se dala vytknout, byla moje férově myšlená, ale ve špatný čas a nerozhodně zahlášená, hláška not-in proti polskému týmu. Každopádně, polští kamarádi to vzali poměrně dobře a myslím, že vyhodnocení proběhlo správně.

Dojmy byly smíšené. Hřál nás pocit vítězství, ale tížily nás těžké nohy a vyčerpání, protože jsme turnaji odehráli pouze v 7 lidech (já-Dan, Martin Ř., Jardáč, Oskar, Luboš, Lída a Verča). Odměna byla rolka a pár propisek k tomu.

Na závěr bych poděkoval všem, co se turnaje zúčastnili. Byla to ohromná legrace a zároveň jsem získal i nějaké ty herní zkušenosti. Také organizace byla skvělá – hezká hala, balení Dobré vody a snídaně zdarma. Zkrátka naprosto skvělé ze všech pohledů a ať nám takto vycházejí turnaje více. Napsal Dan.

Druhý únorový víkend vyrazilo 8 statečných do dalekého Bohumína. Zde se konal první ročník turnaje Rainbow Winter, který byl zaměřen hlavně na začátečníky.

Zahájili jsme výhrou nad Rainbow Banana B a pokračovali jsme výhrou nad týmem UFO. Potrápil nás ale juniorský tým Trouble Band, který nám utekl o 2 body a my už jsme je nedokázali dohnat.
Sobotní den jsme zakončili opět výhrou, tentokrát nad Kulatou Šachovnicí. Zápas byl poněkud jednotvárný se schématem náš výhoz, obrana, rychlý bod.
KŠ je ale nutno ke cti přiznat, že začínajících hráčů měli rozhodně víc než my.

Po večeři jsme navštívili příjemnou občerstvovnu v místním parku, kde měli výborné medové pivo a báječné dezerty.
Abychom si pobyt zpestřili, vyrazili jsme na pěší výlet do Polska. V paměti nám zůstaly hlavně Oplaty Drogowe, což určitě nejsou drogové oplatky, ale co už 🙂
Po 11 kilometrové procházce se nám dobře spalo a v neděli ráno jsme nastoupili s chutí do zápasu s týmem Dopijem a plujem. Začali jsme čtyřbodovým náskokem, který námořníci o dva body hned stáhli, naštěstí jsme jim už víc nedovolili a mohli jsme se připravit na semifinále s domácím týmem Rainbow Banana A.
Domácí Áčko bylo hodně běhavé a dal nám zápas dost zabrat, naštěstí jsme ale udrželi dvoubodový náskok a šli jsme do finále!

Opět jsme narazili na juniory a přišla jediná krize turnaje. Nebyli jsme schopni proházet jejich zónu, ubránili nám kde co a celkově jsme zvládli dát jen 3 body.
I tak jsme ale měli z účasti ve finále velkou radost, stejně jako z celého turnaje.

Sedma vyjela ve složení Pítr, Jardáč, Aleš, Hruška, Zdeněk, Kláruška a Liduška.
Podmínkou byla účast alespoň jednoho nováčka na lajně. Této role se velmi zodpovědně ujal Oskar, který až na poslední dva zápasy hrál pořád. Právě na ty dva zápasy se k nám přidal i náš nehrající doprovod Jíťa, kterou jsme, jak doufáme, nadchli k dalšímu hraní.

Napsal Michal

V Pražské Sedmě se nám rozrostl takový nepěkný nešvar: spousta hráčů chce jet na turnaj. Ukažme si na ně prstem! První jarní sobotu to byli: Michal, Martin T., Vojta, Míša, Pavel, Štěpán, Danka, RekiJirka. Jednodenní turnaje v Praze dokáží přilákat téměř každého, takže bych tímto článkem chtěl věci uvést na pravou míru, aby další hráči byli varováni, že Fujárna rozhodně není žádnou procházkou růžovým sadem. Všechna svá varování jsem shrnul do 10 bodů, co všechno se nám na Fujárně přihodilo a co po nás chtěl náš samozvaný kapitán (pozn. prý v tom jede i Lesy, který ho pověřil).

1. Před zápasem nás nutil rozcvičovat se s diskem a strašně se divil, že jsme si nezačali promazávat kotníky sexistickou tekutinou, poté co nás pozdravoval od Martiny
2. Z důvodu hezkého počasí či kvůli problémům s pronájmem jsme místo v hale hráli na plácku před nafukovací halou na Kotlářce a to až do chvíle, kdy nás kvůli silnému děšti opustili i poslední věrní fanoušci a zápas byl přemístěn do haly.
3. Po zápase jsme museli přežít v kolečku dlouhé projevy našeho kapitána, během nichž jsme málem všichni usnuli. Navíc využil naší nezkušenosti a zabral jediná děvčata z soupeřova týmu, což na druhou stranu vysvětluje, proč své projevy natahoval.
4. Během všech pauz nám byly vysvětlovány všechny ofenzivní a defenzivní strategie, takže se už nebudeme moci vymlouvat a dělat si na hřišti co se nám právě zlíbí.
5. Nejhorší ze všeho byla polední pauza – pořád si někdo chtěl házet ať už na blízko nebo na dálku po větru i proti větru.
6. Pokud si čas od času musíte hlídat svoji váhu, tak vás nepotěší, když před vámi zblajzne Štěpán celou čokoládu, který rozhodně problém s nadváhou nemá (na rozdíl od vás, pokud vynecháte jeden frisbee trénink a nevynecháte jednu dobrotu).
7. Fujárnu sledují i spoustu diváků a fanoušků Pražské Sedmy. Pokud se vám něco pěkně povede, tak to příště budou čekat automaticky.
8. Chvilku si jen tak stojíte někde ve hřišti a vaši kamarádi jako by na vás zapomněli a ne a ne vám nahrát. Když se teda už rozhodnete pro trochu pohybu, tak vám škodolibě hodí disk před vás, abyste museli běžet co nejvíce, nedej bože, když nějakého experta napadne hodit dlouhou, to pak musíte dokonce sprintovat.
9. Kapitán vám sní sušenku od Cookies Monsters (obhajoba kapitána: rozdělil jsem se se všemi co zbyli).
10. Člověk si dá bod, ale přesto se nedočká vděku. Na hřiště vyběhne pětka, která vás vyhodí ze hřiště.

Kdyby ještě po všech varováních někoho zajímaly výsledky družstva, tak tady jsou. První dva zápasy jsme dokázali vyhrát nad Opicemi i nad Zimnicí, ale pak přišly dvě balení FUJů. První zápas s FUJ nám těžce nevyšel a ostudně jsme prohráli. V zápase o první místo ve skupině s Munchikiny jsme zahráli již lépe, ale bohužel to nestačilo. Horší vzájemný zápas s FUJ nás odsoudil k 3.místu ve skupině a zápasu o 5.místo, ve kterém jsme narazili na družstvo Cookie Monsters B s posilami z Trubek. Zápas to byl opravdu unikátní. Začal venku za mrholení a pokračoval i při průtrži mračen až do stavu 2:0 pro nás. Po přesunu do haly se Cookies Monstra trochu vzpamatovala a začala dávat body. Oba týmy stáhly své sestavy a ke konci se povedlo Cookies i vyrovnat. V závěrečném bodu využili naší nepovedené dlouhé a sami předvedli velmi povedenou dlouhou, kterou jejich hráč obětavě chytil rybou. Zahlásili jsme aut, neboť se ryba plácala mimo hřiště a na podruhé jsme nezaváhali a došli jsme si pro 5.místo.

Konečné zhodnocení: 5.místo je zlepšení od minule. Cenné je, že jsme 5.místo vybojovali s větším počtem nováčků. Tým v průběhu turnaj vylepšil svoji organizaci hry, vyzkoušel si hru venku za větru i v dešti a těší se na venkovní sezonu.

PS: Autor článku byl kapitán družstva.

Napsal Michal

Napsal Michal

Na druhou letošní fujárnu jsem se těšil, neboť Lesy mně určil kapitánem našeho výběru, který měl být složen převážně z nováčků. Nakonec se však přihlásilo na turnaj méně nováčků než jsem očekával, tak byl náš výběr doplněn do počtu ostřílenými borci. Nicméně kapitánem jsem přesto zůstal, i když musím přiznat, že mne Horst často zastoupil/doplnil.

Fujárna se většinou hraje ve velmi specifické nafukovací hale na Kotlářce, ve které bývá chladno, což se naštěstí úplně nepotvrdilo a ve které je velmi zrádná kluzká umělá tráva (či spíše koberec), což se potrvdilo. V sobotu jsme se sešli v sestavě: já (Michal), Horst, Lída, Reki, Jirka, Márfy, Vojta, Martin K., Martin T. a Martina Ř.. Oproti původním předpokladům jsem nebyl ani nejstarší ani služebně nejstarší, nicméně se mi k značné nelibosti především Lídy zalíbilo oslovovat tým “děcka”. První zápas jsme hráli proti DreamTeamu s posilami z Písku a z Liberce. Ačkoliv jsme se na hřišti ještě dost hledali, tak jsme díky neubránitelnému Horstovi udrželi po 20 minutách remízu 6:6. V posledním bodě jsme však zaváhali a DreamTeam si připsal první a zdaleka ne poslední vítězství (turnaj vyhrál bez zaváhání). Druhý zápas jsme hráli proti Figurkám Slonů a opět jsem na úvod prohrál flip. Zápas se nesl v podobném duchu jako náš první zápas a Figurky zvítězily. Po zápase Horst burcoval všechny hráče, ať více makáme a navíc jsme si připravili na další zápas zónovou obranu. Zápas s Fuj se nám vyvedl – soupeř měl problémy se proti naší obraně prosadit, zatímco my jsme dotáhli několik útoků do zdárného konce. V posledním zápase skupiny jsme hráli o rozumné umístění s týmem Z Ústavu. Od zápasu jsem si sliboval hladké vítězství a zajištění 3.místa ve skupině. V tomto zápase vyhořela totálně naše obrana a když se nepovedl nějaký ten útok, tak jsme nakonec prohráli o dva body. Ve skupině jsme skončili 4. a čekala nás delší pauza před utkáním o 7.místo. V pauze jsme se rozprchli do všech koutů Prahy, jen Horst a Lída zůstali v areálu.

V posledním zápase o prestižní sedmé místo (jsme přece jenom Sedma) jsme se střetli s Trubkami. Po posledním zápase jsme udělali pár změn v pětkách, přičemž jsme chtěli vylepšil práci handlerů a taky jsme poprvé v turnaji jsme vyhráli flip! Zápas proti Trubkám jsem si náramně užil. Poprvé za turnaj jsem téměř zapomněl, jak umělka klouže a navíc jsme všichni předvedli mnohem lepší výkon než dopoledne. Trubky nám ještě záhozy zápas usnadnily, takže jsme neměli problém dovést zápas do vítězného konce a získat 7. místo!

Jak hodnotím výkon sedmáckých “děcek”? Myslím, že celkově naše hra zůstala trochu za očekávaním, když jsme zbrkle zahazovali disky méně či více progresivními hody místo dump-swingového přenesení útoku na druhou stranu. Obrana místy spíše nebyla než byla. Abych jenom nekritizoval, tak musím pochválit Jirku, který si na svém prvním turnaji připsal několik bodů a hezky bránil. Líbilo se mi, jak se zabydlela na handlu Lída a rovněž Horst si udržel svůj vysoký standard. Poděkování zaslouží i naši věrní fanoušci zejména naše celoživotní fanynka Mia. Bohužel na všechny fanoušky nezbyly lístky, takže budou muset vzít zavděk videozáznamy, které vznikly ve spolupráci s DreamTeamem a jsou na našem youtube kanálu. I přes moji kritiku se mi současná hra sedmy včetně hry na fujárně líbí víc než hra před 1-2 lety, kterou jsem si připomněl dřívějšími záznamy.

PS: Naše holky (Malá, Velká, Martina a Jana) se o stejném víkendu podílely na velkém úspěchu týmu 7 opic, který ovládl prestižní mezinárodní turnaj Prague Winter!!

Napsal Michal

I přes chumelenici hustou tak, že přes ní občas nebylo vidět (aspoň teda ne dál jak na dva metry), přijela celá větší polovina Sedmy (Martin, Lída, Zdeněk, Luboš, Pája a Zuzka) už v pátek večer a celá menší polovina včas v sobotu ráno (Marfy, Lesy, Sluníčko (rozuměj Martinka N.) a Michal).

Hrací hala, ve které se i za různými tajnými dveřmi spalo, vypadala opravdu monstrózně. Blýskavý do modra laděný povrch kolem dokola lemovaný patrovými tribunami a ze stropu nebezpečně vyhlížejícími konstrukcemi (jen jen hodit správně over a trefit se do nich) patřil velké hale a červenooranžová vévodila tělocvičně malé, rozhazovací.

Ranní kávička, čajíček a nějaké to papání nás čekalo v bufetu s milou obsluhou.

První zprvu ospale vyhlížející zápas nás čekal se Žlutou zimnicí. Ale když jsme se konečně probudili a dali 10 bodů v řadě, tak jsme mohli odcházet s prvním vítězstvím 10:3 :-).

Nááááááááásleeeeeeeeeeeeedoooooooovaaaaaaaalaaaaaaaaaaaaa meeeeeeeeeegaaaaaaaaaaaaaa dlouuuuuuuuuuuuuhááááááááá pauza.

A zápas s Chupkama. Byli jsme donuceni převléci se do bílých dresů (myslím, že v tom měla prsty mafie, jinak to není možný…) a to nám na modrém povrchu rozhodně ani trochu nesvědčilo. Kromě slibného začátku, kdy jsme si barvu dresů ještě neuvědomili. Pak ale začala bílá naplno působit… Proto 4:11.

Nááááááááásleeeeeeeeeeeeedoooooooovaaaaaaaalaaaaaaaaaaaaa meeeeeeeeeegaaaaaaaaaaaaaa dlouuuuuuuuuuuuuhááááááááá pauza.

A pak nás čekal zápas s Chlupatou žábou, pořadatelkou turnaje. Konečně jsme se zase trochu dostali do kondice a prohráli jen o jeden bod 9:10.

Nááááááááásleeeeeeeeeeeeedoooooooovaaaaaaaalaaaaaaaaaaaaa meeeeeeeeeegaaaaaaaaaaaaaa dlouuuuuuuuuuuuuhááááááááá pauza.

V posledním zápase ve skupině jsme se potkali s Dream teamem. Vítězství 10:5 nám mělo vlít nový elán do žil do poslední ho zápasu dne s Frkotem Což už nebyl zápas skupinový nýbrž zápas o záchranu a možnost postupu někam výše. Nakonec času se z toho vyvinula remíza. S posledním hodně ohláškovaným bodem a s hodně moc turnovery….. O jeden bod jsme ale Frkoťáky porazili a mohli se vydat na párty s pocitem, že zítra můžeme ještě něco uhrát…

Párty se nesla v duchu 30. mafiánských let. A hemžilo se to tam samými fešáky a kočkami. No posuďte sami 🙂. Nutno ještě poznamenat, že během celého turnaje probíhala mafiánská soutěž, účelem bylo zabít pomocí dotyku nosu, co nejvíce padouchů a sami přitom nepadnout. A pokud člověk nebyl chladný mafián, mohl prožít i značnou část turnaje ve strachu o svůj život :-).

V neděli se nám nepodařilo porazit ani jeden tým. Ale povedlo se nám docela pěkně si zahrát. Kromě 3SB, kteří nás v jejich šesti lidech rozekali neuvěřitelným způsobem jsme se drželi vždy o jeden nebo dva body.

To ale nic nemění na smutné skutečnosti, že jsme se v umístění ocitli hned nad Frkotem, se kterým jsme se v sobotu prali na život a na smrt….

Myslím ale že se turnaj dost povedl. Mně se osobně se hrálo úplně parádně! (i když se to možná občas nezdálo :() Vyzkoušeli jsme si hodně věcí i ty, které jsme nemuseli, ale zahráli jsme spoustu pěkných kousků!!!! Párty skvělá, zázemí taktéž! 🙂 A doplňující mafie hra, tomu rozhodně dodala šťávu!

A konečně konečné výsledky:-)

Výsledné pořadí turnaje

1. Terrible Monkeys
2. 3SB
3. Kulatá šachovnice
4. Hairy Jet
5. Chupacabras
6. Žlutá Zimnice
7. Chlupatá Žába
8. Pražská 7
9. Frkot
10. DreamTeam

Výsledné pořadí Spirit of the Game

1. 3SB (11.57143)
2. Hairy Jet (10.85714)
3. Frkot (10.66667)
4. Terrible Monkeys (10.625)
5. Chlupatá Žába (10.57143)
6. DreamTeam (10.5)
7. Pražská 7 (10.5)
8. Žlutá Zimnice (10.42857)
9. Chupacabras (10.42857)
10. Kulatá šachovnice (10.28571)

Napsal Aleš.

O víkendu se konal v Praze v hale na Julisce další ročník tradičního turnaje pořádaného PD, První haly. Letos to sice nebyl první halový turnaj, protože 1. halový turnaj se konal o měsíc dřív v Bystřici nad Pernštejnem (4. místo, možná se taky někdy dočkáme reportu). Takže byl turnaj přejmenován na „1. hala s vyšší úrovní hry.“ Pro P7 to byla v halové sezoně 2013/2014 hala 3. (Ilmenau, 4. místo, taky se možná dočkáme reportu) Ale prý tomu stejně všichni říkáme PD hala, takže je to vlastně jedno.

Organizátoři na nás byli jako vždy a všude hodní, takže dopolední skupina ve složení P7, ŽZ, TM, PD a Junioři začla pro Sedmu 1. zápasem od 8:00.

Hrát takhle v noci je problematické, takže po vyrovnaném začátku zápasu nás Žlutá Zimnice začala přehrávat a vypracovala si náskok tří bodů na 8:5. Změnou taktiky a nasazením zónové obrany se nám pak podařilo soupeře zaskočit, nasázet 5 bodů v kuse a konečný výsledek byl 9:10 v náš prospěch.

Že je hraní v noci i zdraví škodlivé jsem se přesvědčil osobně, protože jsem se hned v 1. zápase zranil a zbytek turnaj tak strávil pouze na lajně.

Druhý zápas s Juniory složenými převážně z FUJů jsme měli pod kontrolou, s konečným výsledkem 7:10 v náš prospěch.

V třetím zápase s pořadateli z PD jsme se drželi do stavu 7:6, načež po několika našich chybách dali PD 5 bodů v kuse a bylo po zápase. Aby se diváci nenudili, podařilo se jedné naší nejmenované opoře jeden výhoz dropnout málem a druhý doopravdy. To byla legrace.:) 12:7.

Aby nám to nebylo líto a pořádně jsme si turnaj užili, hráli jsme kromě prvního zápasu v dopolední skupině i zápas poslední, a to proti Opicím. Vyrovnaný zápas s velikým nasazením se mi z lavičky velice líbil, nejlepší zápas na turnaji, kdy jenom smůla nás připravila o výsledek 9:9 po konci času a rozhodující bod. 11:8.

Konečné 3. místo ve skupině nás poslalo do večerního zápasu o 5. místo proti TIOSu. Takový náš tradiční soupeř v zápasech o 5. místo… O tom toho moc nevím, protože jsem nebyl přítomen a staral se o housera, ale na internetu se píše, že jsme vyhráli těsným výsledkem 17:16.

Kdo že tam vlastně byl za Pražskou 7 Open? Byl to Zdeněk, Martin, Luboš, Aleš, Hruška, Lesy, Marfy, Jardáč a Horst.

Tento drobný reportík bych zakončil tak, že na 1., 2., 3., PD hale 2013 jsme si ověřili, že nám to občas i celkem jde a dosáhli nejlepšího výsledku na tomto turnaji za posledních několik let.

Holky skončily v neděli 2., ale o tom vám určitě taky rády napíšou.

Napsal Aleš.

Napsal Pítr.

Report z last chillu ve zkratce: Zprvu dost tragická hra, která se postupně zlepšovala. Spousta přezouvaní. No a nakonec hezké 4. místo.

No a teď o něco podrobněji.

Sedma se zúčastnila v neděli 24.3. posledního halového turnaje této sezóny, určeného pro začínající hráče.
Sešlo se nás tam celkem 11, jmenovitě
Martina, Hanka, Lída, Pavla,
Horst, Márfy, Aleš, Dan, Franta2, Martin no a já, Pítr, jako nehrající radič a povzbuzovač.

Co si budeme povídat, v prvním zápase proti ČVUT se ukázalo, že bychom uměli prohrát třeba 20:0, protože snad v každém bodě jsme museli bránit.
Osobně si nemyslím, že by obrana soupeře nějak šlapala, spíš všichni naši vypadali, že vidí disk dvojmo. Aspoň jeden nechyt se snad nevyhnul nikomu.
Naštěstí soupeř nedokázal šance proměňovat a zahazoval disky odvážnými pokusy na dlouhé. I přes napínavý závěr, kdy nás ČVUT začal mohutně dotahovat,
jsme však dokázali udržet těsné jednobodové vedení.

Ale to, co je na začátečnických turnajích nejdůležitější, je povídání v šatně. A myslím, že na tomto turnaji jsme si povídali opravdu hodně.
Kdo nebyl, zaváhal. Probírali jsme naší hru, vedli jsme rozsáhlé diskuse při vyplňováním spiritů a prostě se všemožně snažili, aby se to, co jsme předvedli v prvním zápase, už neopakovalo.
A zadařilo se. S každou přestávkou a s každým dalším zápasem se naše hra stále zlepšovala. Bohužel na soupeře z dalšího zápasu, Peacegg jsme i přes zlepšení nestačili a prohráli jsme.
Ovšem v posledním zápase skupiny, proti TREE, jsme se vytáhli a předvedli jsme vcelku pěknou hru a nakonec jsme ulovili poslední bod zápasu, který rozhodl o naší výhře.
Tím jsme se umístili druzí ve skupině a čekal nás tedy zápas o třetí místo proti Trubkám.
V tom jsme hráli snad ještě lépe, ale po pár nevydařených hodech a chytech jsme se dostali do bodového skluzu.
Každopádně jsme na konci vytáhli ještě pár zákroků a v posledních vteřinách zápasu jsme měli šanci vyrovnat, nicméně poslední bod padl asi 10 vteřin po konci času,
takže žádné další napětí se nekonalo a prohráli jsme o pouhopouhý jeden bodík. Takže nakonec hezké 4. místo.

Napsal Pítr.

Napsala Klára.

O víkendu 9. a 10. února jsme vyrazili na halové mistrovství České republiky v Mixu. Za Pražskou sedmu jely 2 týmy: Áčko, které úspěšně obhájilo 3. místo v 1. lize (a díky tomu nám odteď bude Agáta fandit s bronzovou medajlí na krku), a Béčko, které Sedmu reprezentovalo v lize 2. a skončilo na krásném 9. místě, což bylo zlepšení o dvě příčky oproti kvalifikaci.
V pátek večer se do Plzně vydali pouze tři průzkumníci, kteří jeli zkontrolovat restauraci, ve které jsme po perném sobotním dni večeřeli. Ostatní se k nim přidali až v sobotu, jelikož jsme hráli až v odpolední skupině.

O průběhu turnaje z pohledu Áčka se můžete dočíst v reportu od Františka. Já budu psát za Béčko, tedy za Martinu, Janu, Lídu, Kláru, Lesyho, Horsta, Aleše, Márfyho, Hrušku, Petra a samozřejmě za Agátu.

Turnaj jsme začali vítězstvím a to nad týmem Fuj B. Celý zápas byl vyrovnaný a prali jsme se o každý bod. Nakonec jsme vyhráli posledním bodem, a tak bylo skóre 9:8. Vítězství se nás ještě chvíli drželo, porazili jsme Velkou Moravu B 9:7. V tomto zápase jsme se střídali po bodu, poté to vypadalo, že nám Morava uteče, když vedli o dva body, ale my jsme to nevzdali a dotáhli jsme zápas až k vítězství.

Tím naše sobotní výhry skončily. V zápase s Tree jsme prohráli 11:6. Přestože ze začátku jsme si vzájemně body vyměňovali, začali jsme asi cítit únavu a nechali jsme Tree utéct. Pak už jsme skóre nebyli schopni dohnat, i tak jsme si ovšem urvali poslední bod zápasu. Další zápas byl však kritický. S Východním Blokem jsme prohráli 12:4 a ani jednou se nezdálo, že bychom měli sebemenší šanci. Dokonce jsem měla pocit, že jsme to ke konci zápasu tak nějak už vzdali. Nakonec jsme se však vyhecovali a dali poslední bod a tím jsme zakončili sobotní hraní.

Celý tým šel fandit Áčku a potom jsme všichni vyrazili na večeři. Po večeři si někteří zahráli fotbálek ve spací hale, jiní pařili v klubu Jas na oficiální párty nebo hráli Dominion. Výjimky stihli od každého trochu. Zodpovědně však většina z nás šla spát okolo jedné, abychom byli svěží a fit v neděli ráno na hřišti.

První nedělní zápas jsme bohužel prohráli, takže nám brzký spánek moc nepomohl. Tým Chupacabras nás porazil 10:3. Naše ranní energie byla vyčerpána v prvních 2 bodech. Jeden byl pro Chupacabras a druhý pro nás, ale dohromady trvaly 10 minut. Poté nás energie opustila a my už si v zápase moc neškrtli, přestože jsme jim nedali nic zadarmo. Tento zápas nás dostal na 5. místo ve skupině, a tak nás čekal už jen poslední zápas o 9. místo, ve kterém se nám Žlutou Zimnici C podařilo porazit. Tento zápas byl velice vyrovnaný. Když se nám podařilo vytáhnout skóre, naivně jsme si mysleli, že můžeme trochu polevit. Zjistili jsme však, že tomu tak není, když Zimnice dorovnala. Proto jsme znovu zabrali a tentokrát si náskok udrželi a vyhráli tak 11:7.

Napsala Klára.

Napsal Franta.

Druhý únorový víkend jsme vyrazili do Plzně, kde se již tradičně koná mixové halové mistrovství. Netradiční byl ovšem letos formát turnaje, protože se zde hrála současně 1. a 2. liga. Pražská 7 postavila hned 2 týmy; A tým si dal za cíl obhájit nebo vylepšit loňské 3. místo, hráči B týmu přijeli sbírat zkušenosti ve druhé lize (a pokud možno skončit do 7. místa, které zajišťuje účast v kvalifikaci pro první ligu na příští halovou mixovou sezónu).

Oba týmy P7 byly nasazeny až do odpoledních skupin, takže v pátek vyrazilo pouze jedno auto (podle plánovaného programu bych tipoval, že se inspirovali Šimkovou a Grossmannovou povídkou Výlet s Lomcovákem). Dále se budu věnovat především A-týmu, o tom, jak se v Plzni vedlo Béčku se dočtete v samostatném reportu.

Loni se nám osvědčil velký počet hráčů v týmu, a tak i letos nás bylo více, než je na halové turnaje obvyklé (12), jmenovitě Hanka, Helča, Iva, Lea, Pája, Zuzka, Franta, Martin (maskovaný tmavým přelivem), Ondra, Pavel, Pítr, Zdeněk.

Ve skupině jsme si nejprve poradili s domácími Atruc a následně s FUJ. Ukázala se jedna ze slabin týmu – ve chvíli, kdy vedeme o 3 body a měli bychom zápas „pohodlně“ dohrát, necháme soupeře vyrovnat a musíme náskok budovat znovu. To se nám stalo v úvodních dvou zápasech a nezbavili jsme se tohoto nešvaru po celý turnaj.

Třetí zápas ve skupině nás svedl dohromady s obhájcem titulu – obávanou Žlutou Zimnicí, proti které nám tentokrát nepomohlo ani očkování :). Po vyrovnaném průběhu nám v závěru Zimnice odskočila a zkušeně si pohlídala vítězství. V závěrečném zápase skupiny jsme utrpěli druhou porážku, tentokrát od týmu PeaceEgg. Nechali jsme si utéct začátek, a jelikož písečtí v útoku chybovali jen zřídka, nepodařilo se nám vývoj utkání otočit. Ve skupině jsme tedy obsadili třetí místo a mohli jsme se těšit na nedělní čtvrtfinále proti Terrible Monkeys (kteří skončili v dopolední skupině druzí za PD).

Ve čtvrtfinále nám opět v úvodu zápasu vše vychází, přichází ale slabší chvilka a dáme soupeři možnost vrátit se do zápasu. Rozhoduje poslední bod (ve kterém jsou dva turnovery), ale na druhý pokus útok proměňujeme a dostáváme se tak mezi 4 nejlepší týmy. V semifinále se opět potkáváme se Žlutou Zimnicí. V útoku nám funguje hra se třemi dívkami na lajně a v obraně se nám daří donutit soupeře k chybám. Bohužel obraná lajna má katastrofální úspěšnost útoku, a když se dopustíme nevynucené chyby v útoku, skóruje Zimnice s koncem času na 8:6.

Čeká nás tedy stejně jako v loňském roce zápas o třetí místo proti týmu Velká Morava, kdy se nám po vyrovnaném úvodu zápasu podaří odskočit na rozdíl 3 bodů. Velká Morava ve snaze o rychlé vyrovnání volí riskantní přihrávky, které ovšem nevycházejí a je z toho naše nejvyšší výhra na turnaji. Povedlo se nám tedy obhájit loňské třetí místo, Zimnice opět zvítězila, druzí skončili Prague Devils. Ocenění spirit of the game si odvezli Terrible Monkeys.

Napsal Franta.

Napsal Michal

V Dolní Cerekvi se uskutečnila kvalifikace na mistrovství ČR v kategorii Open. Turnaj to byl velmi bojovný. Bylo vidět spoustu ryb včetně takových, při kterých hráči otevřeli únikový vchod a skončili téměř venku ve sněhu nebo takových, kdy platilo pořekadlo, že hlavou zeď nezboříš. V boji o pět postupových míst nakonec byla úspěšná tato pětice: Tios, Žlutá Zimnice B, Atruc, Figurky Slonů a Velká Morava.

Náš B-tým prošel kvalifikací ve složení: Márfy, Petr, já (Michal), Bebe, Martin Kunc, Franta (2), Michal z Tree a Vláďa z Dream Teamu. Jak se nám dařilo?

Tree – P7B 12:0

První zápas byl proti Tree a vůbec se nám vůbec nepovedl. Dali jsme jen jeden bod a ten jsme si ještě ani neuhádali, naopak Tree předvedli daleko více progresivních hodů a užili si první zápas nad očekávání.

Fuj B – P7B 6:7

Druhý zápas ve skupině jsme dokázali těsně vyhrát, když jsme měli na konci zápasu trošku více sil a více štěstí než náš soupeř. Je nutné ocenit, jak se statečně Fujové drželi, ikdyž hráli se 3 slečnami.

Tios – P7B 13:2

Zápas s Tiosem byl pro nás svátkem, neboť jsme věděli, že nastupujeme proti opravdu elitnímu výběru. Dost možná jsme v tomto zápase podali náš nejlepší výkon na turnaji, což se bohužel nepromítlo do skóre, což je dáno naší až neuvěřitelnou schopností kazit útoky na poslední možnou chvíli. Myslím, že objektivnější skore by bylo 13:6.

MA – P7B 9:4

Nejdůležitější zápas turnaje o to, zda spadneme do skupiny o poslední místa či zda budeme pokračovat v pavoukovi. Ze začátku to vypadalo, že budeme s Mosquito Attack držet krok. MA vedli 3:1, ale hned jsme se dotáhli na 3:3, ale pak to s námi šlo s kopce a do konce zápasu jsme byli schopni dát už jen jeden bod a prohráli jsme 9:4.

Fuj B – P7B 5:6

Zápas, od kterého jsem si sliboval přesvědčivou výhru, začal slibně našim vedením 2:0, ale pak se to rychle obrátilo na 4:2 a celou polovinu zápasu jsme dotahovali. Naštěstí jsme dotáhli na 5:5 a poslední bod byl plný turnoverů a zvítězit mohlo dát kterékoliv družstvo, avšak naštěstí jsme měli trochu více sil a štěstí.

Chupacabras – P7B 5:3

Nejnervóznější zápas turnaj, ve kterém se obě družstva prala o každý bod. Zápas začal nevídanou sérií 11 turnoverů a ještě po 7 minutách hry svítilo na tabuli skóre 0:0. Jako první jsme skórovali my, ale Ch. rychle obrátili skóre. Celý zápas jsme hráli na doraz, na poslední dva body jsme dokonce stáhli sestavu a do posledního bodu jsme žili. Naneštěstí místo vyrovnání na 4:4 přišel vítězný bod Ch. a na nás zbylo až 14.místo.

Celkově je kvalifikace výsledkově zklamáním. Nicméně si tým dobře zahrál, částečně se sehrál a místy si dokázal, že jde hrát s každým, avšak si mnohdy dokázal, že umí velmi rychle darovat body jakémukoliv soupeři. Věřím, že do mistrovství vychytáme ještě několik věcí a uhrajeme v Brně daleko lepší výsledek. V každém případě jsem si díky celkem úzké sestavě v Dolní Cerkvi parádně zahrál a těším se do Brna!

Napsal Michal