PRAGUE SEVEN _{[ultimate frisbee team]}

Napsal Lesy.

O prvním listopadovém víkendu se skupinka statečných vydala do východního Německa sbírat cenné turnajové zkušenosti. Sedmu na turnaji v Ilmenau reprezentovali Aleš, Horst, lesy, Lída, Márfy, Martina, Petr Z. a na poslední chvíli naše řady rozšířil čestný host Bowman. Na pět zápasů se k nám na turnaji přidal také Michael z Ukrajiny, zapůjčený týmem Paradisco Jena. V Ilmenau se hraje systémem nonstop, s minimálně jednou dívkou na hřišti, v sobotu 21 a v neděli 25 minutové zápasy. Prostě zahráli jsme si všichni do sytosti.

Ilmenau je příjemné městečko uprostřed kopců a lesů Durynska, jehož největším lákadlem je místní technická univerzita. Pro nás je zase pozitivní, že univerzita oplývá krásnou moderní sportovní halou a místní komunita zde pořádá turnaje v ultimate. FreezeBee je turnaj spíš začátečnický, na tomto ročníku se sjela příjemná směs amatérských a masters týmů, prostě lidí, kteří se hrou především baví a nepotřebují vyhrát za každou cenu. Na hřišti proto občas chyběla kvalita přihrávek ale nikdy nadšení a spirit.

Na místo jsme dorazili v sobotu po jedné hodině ráno a vzhledem k tomu, že jsme figurovali v dopolední skupině, jsme se záhy odebrali do spacáků. Sobotní zápasy měly zvyšující se obtížnost, totéž by se snad dalo říct i o kvalitě naší hry. Začali jsme proti nejslabšímu týmu na turnaji, Endwurf z Weimaru, které jsme i přes poměrně rozespalý výkon porazili. Ve druhém zápase s Airguides Erfurt jsme teprve dostali tu správnou facku a porážka o bod od tohoto začátečnického týmu nás celkem probrala. Ve třetím zápase s mnichovskými WegWerfGesellschaft jsme sice také prohráli bodem v posledních třech přihrávkách ale předvedená hra už trošku začínala připomínat halový systém.

Zápas s pořadatelským týmem Forest Jump pak patřil mezi naše nejlepší na turnaji, a po pauze na oběd jsem na tuto jistou výhru navázali srdnatým výkonem (aspoň v první půlce) v souboji s o dvě třídy lepším týmem Disc-o-Fever z Würzburgu. Volný zbytek dne většina využila k návštěvě města, odehrálo se i pár intenzivních zápasů ve stolním fotbálku. Po příjemné večeři v místní grillstube následovala pirátská párty. I přes vidinu prvního ranního zápasu nás nejzdatnější jedinci reprezentovali až do čtyř do rána. Díky dobrému skóre jsme skončili ve skupině třetí a čekalo nás čtvrtfinále s týmem Gummibärchen 2. Borci z Karlsruhe nám názorně předvedli naše nedostatky ve fyzičce a ve vyrovnaném zápase nás prostě uběhali.

Zbyly na nás tedy boje o 5-8. místo a místní masters tým Forest Dive Back. V tomto utkání jsme po celkem koncentrovaném a taktickém výkonu uspěli, ale poslední zápas s WegWerfGesellschaft o konečné umístění už byl nad naše síly a skončil velkým bodovým rozdílem.

Celkově bych naše vystoupení na turnaji hodnotil spíš pozitivně. Na hře by se samozřejmě dalo najít mraky chyb, od váznoucí organizace hry a vlažné obrany přes nefungující middlovské návazné náběhy až po individuální házecí a chytací nedostatky jednotlivých hráčů. Podařilo se nám ale obhájit 6. místo z minulého ročníku a jako první setkání s halou v této sezoně turnaj posloužil perfektně.

Napsal Lesy.