PRAGUE SEVEN _{[ultimate frisbee team]}

Začátek tohoto turnaje měl už předehru v Praze, kde jsme asi týden před turnajem zjistili, že nám zoufale chybí ženy … hráčky frisbee, co by s námi jely na tento německý turnaj. Všechny byly zraněné, nemocné, učily se na zkoušky nebo dováděly na horách. Hledali jsme posily i v jiných týmech, ale všechny slečny, co měly čas, jely na souběžně pořádaný turnaj Prague Winter. Na turnaji v Ilmenau se hrálo stylem easy mix, což znamenalo mít aspoň dvě holky do týmu (vždy musela být jedna na hřišti). Nakonec jela Helča a další dvě holky jsme draftovali až na místě.

Odjezd byl v pátek 27.1.2012 po tréninku. Konečná sestava zněla: Martí, Hruška, Petr Z., Márfy, Jirka S., Horst, Aleš, Steve a Helča. Do Ilmenau jsme po menší okružní jízdě po městě dorazili kolem jedné, asi do tří jsme ještě tmelili kolektiv pivem a stolním fotbálkem. Následoval zasloužený spánek.

Ráno první zápas proti Stoneheads (Karl-Marx-Stadt) jsme hráli sice dost rozespale a zbrkle, ale soupeř na tom byl naštěstí ještě o dost hůře a tak jsme vyhráli 16:4. Druhý zápas proti Fichten (Ilmenau) byl už lepší, ač to dle výsledku není na první pohled viditelné. Výhra 16:8 potěšila a mírně uklidnila. 🙂 Do třetice nás čekali Forest Dive Back (Exil Ilmenau). To už bylo jiné kafe. “Staříci” z Ilmenau nám byli více než dobrými soupeři a udolali nás 13:6. Obě strany dělaly chyby, my bohužel víc. Nabuzeni jsme nastoupili do našeho předposledního sobotního zapasu. Dobrým začátkem a více uklidněnou hrou než v předchozím zápase jsme potrápili tým Endwurf (Weimar), který podlehl tlaku Agáty 13:7.

Poslední představení dne proti Paradisco (Jena), kteří drželi šňůru neporazitelnosti, bylo velmi obtížné. Do zápasu jsme naskočili aktivně, ale soupeř nás i tak svou hrou a zkušenostmi zastínil. Paradisco již od začátku tlačili a svou užasnou obranou nám nedávali mnoho prostoru. Konečným výsledkem 13:5 v jejich prospěch nám mírně srazili hřebínky. Ale i tak jsme se nemuseli za své vystoupení stydět. Lépe proti nim do té doby nedopadl nikdo, ba naopak. Výsledek 21:5 byl jedním z nejhezčích za celý den.:)

Po odehrání našich zápasů a osprchování se jsme vyrazili na nákup a na obhlídku města. Zakončení dne patřilo večeři a párty, která ale začínala až kolem jedenácté. Na párty vyrazili reprezentovat Helča, Martin, Jirka S., Petr a Aleš. Márfy, Hruška a Steve nedokázali překonat lenost a opustit spacáky. A to proti jejich lenosti bojoval i zbytek týmu, který se snažil kluky vyhnat pomoci sněhu a mírného násilí. 🙂
Jak probíhala párty a v kolik kdo přišel se zeptejte Martina, který ráno vypadal, že tam zůstal nejdéle ze všech. (Ač to pochopitelně nebyla pravda – s Jirkou jsme tam sice vydrželi až do zavíračky, ale párty stejně vyhrál tým Endwurf, který setrval také až do zavíračky, ale v kompletním počtu dvanácti hráčů (!!!). Sedma (všichni kromě spáčů a mě) se na párty blýskla skvělým karaoke, které musela na žádost publika jednou zopakovat – pozn. Martí)

Ráno nás čekal hned první zápas, a to proti našim oblíbencům Hallunkenům (Halle), kteří měli v týmu spoustu slečen. Proti jejich zónové obraně se nám špatně hrálo, ale i tak jsme s nimi dokázali dlouho držet krok. Ke konci zápasu však přišly dva momenty, které budou v kuloárech omílané ještě asi dlouho. Nejdříve si jejich hráčka nahlásila celkem sporný útočný faul (Stevem) a chvíli po něm si Hallunkeni nahlásili time-out, což by bylo ok, kdyby do konce zápasu nezbývalo 1,5 minuty. Pravidla turnaje to sice nezakazovala, ale jako fair play nám to rozhodně nepřišlo. Za stavu 9:7 pro soupeře nám bylo jasné, že je rozhodnuto a ukončili tím zápas ku svému prospěchu. To nás roznítilo, protože nemožnost zabojovat a srovnat je mnohem horší, než prohrát vlastními chybami nebo špatnou obranou. Poslední tři přihrávky soupeře jsme už téměř nebránili a prohráli 10:7.  Zklamaní jsme šli odpočívat a spát.

Druhé vystoupení dne proti WegWerfGesellschaft (München) už bylo spiritovější, ale rozhodně ne pomalé nebo nudné. Vyrovnaný zápas skýtal sice krom několika výborných obran a útoků i pár hlášek, ale ihned vyřešených. Prostě krásný intenzivní zápas, který byl pár minut před koncem 9:9. Poslední útok WWG jsme z posledních sil odrazili a následně skórovali, což vyvolalo vlnu eufórie. Toto vítězství (10:9) nás posunovalo do boje o 5. místo.

Forest Dive Back – tým, který nás již jednou porazil. Právě ten nás čekal do posledního boje. Nastoupeni s dobrou náladou a optimismem jsme naskočili na palubovku vybojovat páté místo. Co se ale nestalo, zápas se nám nepovedl dle našich představ. Také lepší kvalita a zkušenost hráčů soupeřova týmu byla znát. FDB z Ilmenau nás rozdrtili výsledkem třídy, přesný počet bodů si nikdo nechtěl ani zapamatovat. Ale spirit byl úžasný! Oba týmy makaly na plný plyn. Zpěv němců v závěrečném kolečku a společná fotka krásně zakončily celý turnaj.

Úplný závěr byl zakončen vyhlášením, šampaňským ve sprše a odjezdem. Po zhodnocení umístění, tedy šestého místa z dvanácti, jsme si imaginárně potřásli rukou. Vyhráli jsme něco jako německou FUJárnu. Tzn., porazili jsme všechny slabší nebo podobně silné soupeře. Týmy, které jsme nedokázali přehrát, vyhrávaly většinou nad ostatními rozdílem třídy.

Sportu zdar, Ultimate zvláště

Hruška

• Pár fotek od Petra

Napsal Lesy.

Druhý lednový víkend se Pražská sedma účastnila druhého vydání Fujárny. O tom, že halová sezona je v plném proudu svědčí i fakt, že pro část týmu šlo již o druhý turnaj v roce 2012. Na oficiálně open akci jsme se sešli v příjemně namixované sestavě: Hanka, Lucka, Martina, Zdeněk, Pepík, Marfy, Martin plus zkušení handleři Steve a Martí. Na večerní zápas nahradil kulturního Zdeňka studující Jardáč.

Jako tradičně nás čekala pětičlenná dopolední skupina a jeden zápas o umístění. Přestože turnaj měl o něco slabší obsazení než minulá edice a měli jsme dva měsíce na sehrání, na konečném výsledku se to příliš neprojevilo. Po odevzdané porážce s favoritem Žlutou zimnicí (notně posílenou Chlupatou žábou), sympatickém nástupu proti Tree A, povinné výhře proti začátečníkům DND a napínavé porážce v posledním bodu od FUJů nás opět čekal souboj o celkové 7. místo. Tentokrát se nám podařilo se včas a v dostatečném počtu sejít, a přestože žďárské Pecky bojovaly a podařilo se jim pár úžasných chytů v zóně, nakonec jsme si nejtěsnější vítězství uhájili.

Celý den nám celkem pěkně pracoval útok, dařilo se nám udržet počet nevynucených chyb v rozumných mezích. Hráli jsme hodně a úspěšně dlouhou, což bylo asi částečně způsobeno nedostatkem handlerů a tím, že často nebylo komu oddumpovat. Obrana byla spíš vlažná, občas jsme zkoušeli nasadit i zónu, zkušenějším týmům ale příliš problémů nedělala.

Konečné pořadí

1. Žlutá zimnice
2. Kulatá šachovnice
3. TREE B
4. FUJ
5. TREE A
6. Dreamteam
7. Pražská sedma
8. Pecky (Spirit of the game)
9. DND
10. Juniorky

Uvidíme, jestli se nám podaří na stoupající trend v umístění i v kvalitě hry navázat za měsíc, na Fujárně III.

Napsal Lesy.

Napsal Jardáč.

Na open kvalifikaci do Cerekve se náš tým sešel ve vynikajícím složení, z tahounů týmů snad nechyběl nikdo (Ondra, Martin, Radek, Franta, Ráťa, Jirka, Hruška, Márfy, Aleš, Jardáč, Petr a Lesy), a tak cíl nemohl být jiný, než postoupit. Ovšem soupeři si nejsíš usmysleli totéž…

Začátek slibný, první sobotní utkání proti růžovým TREE rozhodují soupeři svými záhozy a konečný stav 9:6 nás katapultuje mezi favority naší tříčlenné skupiny. Naše sebvědomí však dokonale zkrouhl druhý zápas s Figurkama Slonů. Přesněji řečeno oni běhali a my se povětšinou dívali, takže debakl 6:9.

Tedy druzí ve skupině a v mnohými obdivovaném pavoukovi zápas navíc se Žlutou Zimnicí B. Jejich zónová obrana nám seděla, takže jsme si ze začátku vytvořili náskok, což se při našem stylu hry na konci hodilo. Do posledního sobotního zápas s ATRUC jsme vstupovali jako outsideři, čemuž nasvědčuje i úvodních pět atrucích bodů v řadě. Avšak pak se naštval Ondra, čímž hecl i zbytek týmu, a nakonec ze stavu 7:8, při posledním bodu a obraně, jsme vytěžili malý zázrak v podobě 9:8. Následný karban ve vesnické hospodě byl jen příjemným zpestřením nastalé atmosféry.

V neděli nám ke kvalifikování stačil vyhrát jediný zápas (z nejvýše tří). Nepříjemný budíček pod větráky nás probral už v 7, to ale nepodlomilo naše tvrdé odhodlání a do prvního zápzsu s 3SB jsme vlítli jak tajfun do Krkonoš. Za odměnu nám byl výsledek 11:5, jistota nejhůř druhého místa a finálový zápas s FUJ B, který Ondra zkušeně (možná za cenu bonboniéry a kytky) přesunul z 15:00 na pravé poledne. V něm šlo hlavně o to se nezranit, čemuž napovídal rychlý spád hry, a naše prohra o tři turnovery.

Cíl splněn, uvidíme se v Brně!

Napsal Jardáč.

Napsala MájaD

Cestou domů, někde těsně za Plzní mi v pátek zvoní telefon: “Dobrý den slečno… víte co mají společného Avatar, Luke Skywalker, někdo a vy?” Odpovídám trochu zmateně, že nevím, a zatím mi nedochází, kdo to může volat. “Můžete zachránit svět.” Zní z telefonu. Co?? “Cukrouš si udělala něco s nohou a máme málo holek na zítřejší kvalifikaci.” “Hmmm, jenže já už jsem skoro doma.” Ještě se chvilku bavíme a pak hlas na druhé straně prohlásí, že mi předá Hanku a ta mi to vysvětlí. Hanka to vezme celkem jednoduše.. prostě ať nějak přijedu a nedělám drahoty. Rozhovor končím s tím, že teď už dojedu domů a tam se kouknu na možnosti. V kolik že je to ta kvalifikace? Doma zjišťuji, že dneska se už do Prahy nedostanu a zítra nejdříve na osmou. Domlouváme se, že to tak má smysl a že tedy přijedu. Ještě trochu porozprávět s rodiči při svíčkách, zařídit si, aby mi z koleje vzali dres a boty a užít si pár hodin spánku doma. Ráno vstávám v 4:16, taťka mě hází na vlak a v Praze na mě čeká Petr s dalšími z týmu.

Kvalifikace se hraje v Brandýse ve dvou halách sportovního areálu PdFUK. Jedna je dost malá, tam začínáme. Tým B je ve složení PitrPi – kapitán, Aleš, Hruška, Jardáč, Domýš, Petr, Hanka, Mája, Martina, Lída a Bára. A velkou podporou na lavičce nám je Lesy a Markéta, kterou pustili z nemocnice.

První zápas hrajeme proti Zimnici C. Dost využíváme malou halu a celkem rychle získáváme náskok a nakonec vítězíme. Naše taktika se jsou V-čka a pak se posunout rovnou do zóny.

Druhý zápas hrajeme proti 3SB a do malé haly nás přišli podpořit kolegové z A-týmu. Zápas je to povedený, 3SB jsou nám těžším soupeřem, ale i tak je zápas celkem vyrovnaný, držíme se zuby nehty, ale nakonec prohráváme.

Třetí zápas hrajeme již ve větší hale. Posíleni vidinou muffinů od Markety a vydatnou podporou od plyšáka Agáty, kterou ušila Lída, nastupujeme proti týmu PeaceEgg. Snažíme se, ale toto družstvo, které nakonec končí celkově druhé nás pomalu ale jistě převálcovává. Dost doplácíme na naše chyby a i přes zuřivou obranu prohráváme.

Poslední zápas ve skupině hrajeme proti týmu Atruc A. Na obou stranách je celkem dost chyb. U nás víc, Atruc získá náskok a poráží nás.

Ve skupině jsme skončili na čtvrté pozici a další soupeř byl Atruc B. Po delší pauze, kdy jsme si odpočinuli, jsme nastoupili plní nové síly do zápasu a postupně s rozdílem několika málo bodů jsme se dopracovali k vítězství.

Poslední zápas jsme hráli s PD B. Myslím, že to byl velice vydařený zápas, vyrovnaný, k vítězství nám chyběl krůček. Možná nám chyběly trochu zkušenosti, ale nedali jsme se nijak lacino.

Celkově jsem skončili na osmém místě. Skvěle si zahráli. Byla to čest hrát společně s dalšími, kteří do toho šli naplno a po hlavě. Turnaj jsme si chtěli hlavně užít a to se myslím povedlo. 🙂

Napsal Petr.

O víkendu 10. – 11. prosince se po velkých zmatcích a přesunech opravdu konal turnaj zaměřený na začínající hráče a týmy. Nebyla to původně očekávaná Fujárna a nekonala se v sobotu. V ne úplně velké sestavě 7 a půl lidí (Neli, Marti, Aleš, Domýš, Jardáč, PitrPi, Petr a půlka Martina) náš B tým v neděli ráno vyrážel „někam k Hradci“, přesněji do Rtyně v Podkrkonoší, kde se konal turnaj s pracovním názvem Trubkárna (oficiálně se turnaj jmenoval o vánoční trubku).

Po dojezdu na místo nás čekala velmi pěkná hala, kterou bych v malé vesnici v Podkrkonoší rozhodně nečekal. Do prvního zápasu nám zbývalo asi 45 minut a každý přípravu pojal po svém, někdo se vydal na nákupy, někdo se snažil probudit a kupodivu se většina z nás i stihla rozběhat a protáhnout. Martin si připravil kameru s tím, že první zápas bude natáčet a díky Lesymu si už můžete záznam stáhnout. Na rozházení moc času nebylo a už jsme nastupovali proti týmu TREE.

Jelikož se na turnaj nakonec sjelo jen pět týmů, hrála se jednoduše skupina každý s každým, čekaly nás tedy celkem 4 zápasy o hezké délce 40 minut, což v sedmi a půl lidech dávalo vyhlídku na intenzivní a náročný den.

Zápas proti TREE se nám myslím celkem vydařil, bohužel spíše individuální chyby náš výsledek srazily a tak jsme si připsali v prvním zápase sice ne drtivou, ale i tak porážku. Každopádně oproti přáteláku týden před tím jsme měli mnohem lepší herní projev i výsledek, což nám dodávalo optimismu do dalších zápasů.

V dalším zápase jsme vyzvali organizátory turnaje, tým Trubky. Byl to náš nejvyrovnanější zápas, kdy jsme se přetahovali o každý bod a nebylo rozhodnuto až do samého konce. Bohužel jsme závěr zápasu nezvládli a těsně prohráli.

Na turnaji se představil i reprezentační výběr juniorek podporovaný Márou, a právě s nimi jsme hráli další zápas. Asi jsme si mysleli, že se holky porazí samy nebo co, a do zápasu jsme vstoupili značně lehkovážně a vzápětí se nestačili divit. Ani po zlepšené druhé polovině zápasu jsme nebyli schopni vývoj srovnat a tak jsme se připsali další porážku.

Poslední zápas a poslední porážka, tak by se to dalo velmi stručně popsat. Na tým Chlupatá žába jsme prostě neměli, ale i tak jsme si myslím hezky zahráli a neprohráli nijak strašně.
Z turnaje jsme si tedy nakonec odvezli hezké páté místo 🙂 a potvrdili si, že i B tým dokáže něco sehrát a semtam se na jeho hru dá koukat :).

Napsal Petr.

Napsala Pavla

Pro nás zněl úkol jasně: Skončit do třetího místa a postoupit na únorové mistrovství ČR. Obtížným několikakolovým výběrovým řízením nakonec prošli a měli možnost hrát za A tým následující: Martin Ř. (kapitán), Ondra, František, Radek, Jirka S., Marfy, Iva, Lea, Pavla, Zuzka, Lucka a speciální kanadská posila Petr Škoda. Funkci demotivátora týmu si uhájil Luboš.

Hra probíhala souběžně ve dvou halách, které byly téměř naproti sobě. My jsme první souboj svedli ve větší hale (velikost něco jako naše hala na Hamru 🙂) a to s naším oblíbeným ranním soupeřem týmem FUJ B. Naštěstí jsme se rychle nastartovali a odehráli příjemný zahřívací zápas, po kterém jsme ten den poprvé stáli uvnitř v pozápasovém kolečku.

Druhý zápas proti Atruc B patřil podle předpokladu ke snadnějším zápasům toho dne.

Následoval přesun do menší tělocvičny, kde jsme nejdřív měli možnost v pauze shlédnout naše B neuvěřitelně bojující s 3SB. Byla to fakt radost se koukat (teda mimo vteřiny, kdy se Jardáč obětavě vrhal proti zdi, to jsem naopak oči radši zavírala)! Nás čekal proti nám vždy dobře hrající a velice namotivovaný tým TREE. Zápas byl od začátku dost v rychlém tempu, co útok to bod na obou stranách. Soupeř začínal útokem, takže my jsme vždy dorovnávali. Při posledním bodu za stavu 9:9 bylo slyšet více fanoušky P7 (plus Ondru a RybízkaJ) a výhru jsme si urvali.

Čtvrtý zápas byl proti PD B. Tým sestavený z poměrně nových hráčů s dvěma velkými oporami Nahúrem a Maruškou. Prdi nás sice pořádně prohazovali, pak se nám ale podařilo pár breaků v obraně a tudíž jsme je poslali do pekel .

Obsadili jsme ve skupině první místo, vyhnuli jsme se tím křížovým zápasům mezi týmy na 2. a 3. místě mezi skupinami a měli jsme delší pauzu, abychom nabrali sílu na zápas proti Atruc A.

Zápas o vše, kdo vyhraje má jistý postup na mistrovství. Sám tento fakt by měl vyvolat nějaké vyhrocené situace v zápase, ty se ale nekonaly a naopak to byl asi nejspiritovější zápas, který jsme ten den hráli. Vítěz P7.

Finálový zápas se hrál dost pozdě, až v půl 8 večer. Soupeřem nám byl tým PeaceEgg. Podařil se nám vstup do zápasu a utekli jsme soupeři hned o několik bodů, vedení jsme si udrželi, i když ke konci začal soupeř trochu skóre srovnávat. Vybojovali jsme si první místo. V tomto zápase bych chtěla vyzvednout Radkovu krásnou rybu a Lucčin bod, kdy dala 2 obrany a na závěr ještě bod. A kdyby Vám někdy přišlo, že to Márfy fláká, stačí mu to říct a on pak hraje skvěle. ;-)

Důležitá informace!!! Máme v týmu lidi, kteří jsou šikovní i na jiné věci, než jenom na frisbee, a proto máme nového člena týmu krásnou plyšovou Agátku. Děkujeme, Lído. A muffiny teda už bohužel nemámeJ, ale byly výborný. Děkujeme, Market. A taky velký dík celému fandícímu davu. Je to krásný pocit hrát v hale, která skanduje Pražskááá Sedmaaa;-). Tak ať nám ta forma vydrží i na MČR.

Výsledné pořadí turnaje v Brandýse nad Labem:

1. P7 A

2. PeaceEgg

3. Fuj B

4. Atruc A

5. 3SB

6. TREE

7. PD B

8. P7 B

9. ZZ C

10. Atruc B

Spirit: Atruc A

Média

• Fotky: Petr
• Videa:
  • P7B vs PeaceEgg
  • P7B vs Btruc (Atruc B)
  • P7A vs TREE (zápas ve skupině)
  • P7A vs Atruc A (semifinále)
  • P7A vs PeaceEgg (finále)

V neděli den po openové první hale a pro některé ani ne pár hodin po párty v Koťátku nastala první hala pro ženy.

Čekal nás ne první, ne třetí, ne čtvrtý, ne pátý, ne desátý NÝBRŽ DRUHÝ zápas dne – tedy zápas od 9:30 a sraz v převlečení v 9:00. Hned po ránu jsme ale zaznamenaly nemalé ztráty. Nela, která nás měla podpořit dopoledne a odpoledne se vystřídat s Malou bohužel nedorazila a dresy, pro které včera Martin jel poctivě domů, také (z velmi nešťastných, ale i zřejmých důvodů) nedorazily. Všechny ostatní poztrácené po Dejvicích jsme naštěstí našly a tak jsme se pod vedením nové kapitánky Pavly mohly připravit k prvnímu zápasu s Fujačkama (v sestavě: Pavla, Markéta, Lucka, Terka, Marťa, Hanka, Mája a Zuzka).

Naše mladá, nadějná, nesehraná a o to víc veselá sestava sice nastoupila s velkým nadšením, které vydrželo až dokonce, ale stav ∞:1 to nezměnilo. To nás ale nezlomilo a skrz celý turnaj jsme postupovaly směrem vzhůru. Kolem jedné hodiny se k nám připojila Malá a podařilo se nám porazit TreeTruc, což nám zajistilo předposlední místo ve skupině.

Nové taktiky pštros a sova nám bohužel na křížový zápas s Pískem nepomohly, ale TreeTruc jsme podruhé porazit zvládly a sedmé místo vybojovaly. Bohužel jsme se neobešly bez nutných obětí (tentokrát v podobě Hanky kotníku :-().

Shrnuto a podtrženo – turnaj se z mého pohledu velmi povedl. Nikdo neklesl na mysli. Všechny se snažily o 107 (až z toho nemalá část lehla a nepřišla v pondělí na trénink) a bojovaly co to šlo. Všechny se doslova cpaly na hřiště a chtěly hrát. Postupné zlepšení bylo rozhodně znát!!!! Velký dík patří ale také našim klukům, kteří nás přišli podpořit, natáčet, motivovat a radit!!!!!!

Konečné pořadí:

1. Žlutá zimnice
2. FUJ
3. Terrible Monkeys
4. Velká Morava
5. Prague Devils
6. PeaceEgg
7. Pražská 7
8. Atruc+Tree

Napsal Aleš

Poslední listopadový víkend pořádali PD na Julisce První halu. V sobotu se hrálo open, v neděli women.

Rozdělení na 2 skupiny, pražskou a mimopražskou, nám přisoudilo hru od 8:30 a velice silnou ranní skupinu v obsazení PD, TM, FS, FUJ a my. Ale nehráli jsme první zápas od 8, což se dalo hodnotit jako pozitivní.:)

Sešli jsme se v sobotu ráno v Dejvicích v sestavě Ondra, František, Martin, Petr, Aleš, Jarda, Marfy, PitrPi, Lesy a Jirka.

První zápas nás vyzvali PD a dopadlo to podle očekávání, asi 9:3 nebo tak nějak, tam se nedalo moc vzdorovat. Ostatní zápasy ve skupině by se daly shrnout tak, že jsme se s každým ze soupeřů vyrovnaně tahali až do stavu 5:5 nebo 6:6, ale pak jsme si nechali dát 3 body v kuse a o ty to pak nakonec skončilo.

Takže ve skupině 5. místo. Velikým překvapením byl pro mě výkon Figurek, tenhle tým šel za poslední rok hodně nahoru. Asi se musíme zeptat Hrocha, jak to dělá…J

Následovala odpolední pauza a pro část týmu oběd v dejvické hospodě U Veverky, která se vyznačovala velikou narvaností a pomalou obsluhou, ale taky moc dobrým gulášem.

Vývoj v odpolední skupině a hlavně poslední zápas mezi Atrucem a Pískem nám přisoudil do zápasu o umístění za soupeře Atruc, kterému jsme spiritově kývli na prohození času začátku zápasu a hru hned po tom, co skončil jejich poslední zápas ve skupině. A to jsme neměli dělat, stalo se to samé, co na poslední fujárně, tj. rozehraný soupeř nám na začátku nasázel pár bodů a bylo po zápase. Kdybychom věděli, že si chtějí prohodit zápas ne proto, že spěchají do Plzně, ale aby mohli jít dřív do hospody, tak se jim na to vykašleme…

Takže ve výsledku až 10. místo, což je proti loňskému roku dost propad, ale já osobně bych hodnotil výkon týmu docela pozitivně, chce to „jen“ víc makat v obraně a hrát inteligentněji v útoku.:) Vůbec není od věci si občas zahrát jako open a na dobře obsazeném turnaji…

Turnaj vyhráli domácí PD, spirit získal TIOS.

Večer pak někdo šel do Koťátka udělat Štěpánovi tržbu, aby z toho taky něco měl, když PD pořádají turnaj. Já osobně odešel po 1. pivu, ale kolují zvěsti, že to byl večírek velice vydařený…J

Napsal lesy

Hned úvodem bych chtěl případné pochybovače ujistit, že dvoudenní akci s náročným programem pro osmdesát lidí lze skutečně pořádat v pěti. Samozřejmě, účastníci musí být hráči ultimate známí pro svoji trpělivost, nekonfliktnost a ochotu přiložit ruku k dílu. Na turnaji sice chyběl pivní závod, neuděloval se spirit a organizátoři ze Žluté zimnice vypadali v neděli dost ztrhaně, jinak ale všechno proběhlo hladce a většina lidí odjížděla spokojená. Smekám.

V sobotu ráno jsme něco po půl osmé vyrazili z Prahy a i přes menší komplikace s gumami jsme přistáli už před půl desátou u moderní jilemnické haly. Paní správcová nás uvítala, vidouc flašky vína, přáním “ať zas není všude nablito”. Sešli jsme se v poměrně silné sestavě, jednak jsme měli obhajovat loňské prvenství (s hosty), ale hlavně nás letos na podzim na žádný jiný turnaj nevzali, takže si daly říct i některé nad českými turnaji ofrňující posily. Do Jilemnice nakonec dorazili Zuzka, Iva, Pája, Lucka, Marti, Martí, František, Jirka, Marfy, Hruška, Petr, já a poněkud překvapivě i Steve.

Turnaj se hrál systémem každý s každým, tedy při osmi týmech celkem 28 zápasů, každý po pětadvaceti minutách. V prvním zápase nás vyzvala pořádající Zimnice, která začala hodně rozespale a nesehraná s několika půjčenými hráči měla velké problémy proměňovat svoje útoky. Celkem snadno jsme tak přišli k výhře 6:5. Po nákupní přestávce jsme se potkali s FUJ, kteří odehráli celou sobotu v pěti (v neděli jim ještě někdo odjel). Nás nastoupilo všech třináct a hlavně díky tomu jsme urvali vítězství, snad o dva body.

Hned za hodinu pokračoval sobotní nabitý program střetnutím s TREE. Ti nám velmi názorně předvedli, jakou roli může při ultimate sehrát motivace a podcenění soupeře. Než jsme se rozkoukali, prohrávali jsme 0:3. Nepomohl ani time-out, v bouřlivé atmosféře v hale i naši zkušenější hráči ztráceli klid a vyhecovanému soupeři zběsilé hody samozřejmě vycházely. Podařilo se nám skóre dotáhnout na 4:5, ubránit, ale po konci času jsme nebyli schopní bodovat a TREE nás tak zaslouženě porazilo 4:6.

Ve večerních zápasech nás čekali ještě Pirátův cirkus pod krycím názvem Letící cihla a nakonec Chlupatý blok. Neprodali sice svoji kůži lacino, ale nám začal šlapat útok a po dvou výhrách zavládla nálada podezřele se podobající spokojenosti. Večeři jsme absolvovali v již téměř tradiční pizzerii Stará pošta na náměstí a zpestřili jsme si ji studiem úskalí přenosu informací při nedokonalém spojení (tichá pošta). Párty byla, detaily poskytnou na požádání osoby bez zásadních výpadků paměti při požití alkoholu.

Na neděli nám zbyly zápasy proti Kulaté šachovnici a Figurkám slonů. Šachovnice dělala spoustu chyb a dovolila nám i přes ne zcela koncentrovaný výkon první výraznou výhru na turnaji. Před zápasem s Figurkami nastala neobvyklá situace, naše výhra by znamenala první místo, porážka by pak celkové vítězství přihrála Zimnici a my bychom skončili až třetí. Bohužel, Figurky byly v zápase daleko energičtější, trestaly naše chyby a podruhé během osmi dní nás vysoko porazily.

Konečné pořadí:

1. Žlutá zimnice
2. Figurky slonů
3. Pražská sedma
4. Východní blok
5. Kulatá šachovnice
6. TREE
7. Letící cihla
8. FUJ

Celkově se víkend povedl, nablito bylo jen na parkovišti a měl jsem pocit, že jedeme z turnaje všichni dobře naladění. Pár vymknutých kotníků a naražených kostí se snad brzo uzdraví. A-tým udělal první nesmělé krůčky k sehrání se, trenérům se vyjasnilo jeho složení. Čeká nás určitě ještě spousta práce, ale dokud to všechny baví, neměl by to být problém.

Napsala Marti.

V sobotu 12.11. jsme časně vstali a sešli se na podzimní Fujárně. V dejvické hale na Kotlářce, která vyniká drsným povrchem a taky drsnou teplotou vzduchu, pokud nemáte dost kuráže na to trošku polaškovat s termostatem, se Sedma sešla více než v hojném počtu.

První zápas, který jsme odehráli, byl se Žlutou Zimnicí, jejíž hráči na jednodenním turnaji výrazně zvyšovali věkový průměr. Na druhou stranu ho zase pěkně snižovaly zimniční ratolesti, na které byla radost pohledět. (Zřejmě nová energeticky nezničitelná frisbee gererace.) Zimnice na nás bohužel vyzrála vrhy horem, kterými věru nešetřila.

Inu naše střídací sestavy obrana/útok, ve kterých se točily ještě další podsestavy, se vrhly do dalšího zápasu. Tentokrát s T.R.E.E. To už na nás dohlíželi oba věrní, krásní a trpěliví trenéři Zuzka s Martinem. Příliš nám to nepomohlo, zápas skončil remízou.

Do třetice tu byly Figurky Slonů. Ačkoli byla snaha jejich elegantního kapitána trošičku porušit už od samotného pátku, nezadařilo se. Dlouhé jim jdou, jsou přesné a v chlapecké přesile je nepouštěli.
Poslední ranní zápas jsme odehráli s podobně početnými, hrychtivými a mladými FUJ. Ten byl úúúúúplně nejjjlepšíí. Fandilo se o 106 a do hry se šlo s nasazením! Bylo to napínavé a my jsme nakonec Fuje těsně porazili! To mě bavilo.

Skončilo dopolední hraní a my jsme měli několikahodinový prostor na to rozletět se do okolí, například prošmejdit sobotní trhy na Kulaťáku (vřele doporučuju) a taky naplnit žaludky (to už doporučuju méně (a pívo ještě méně)). Nicméně jsme si dali do nosu.

Někdo se evidentně po těžkém jídle už nezmátořil na odpolední a taky poslední zápas s Kulatou Šachovnicí. Ale my, co jsme nastoupili do hry s velkou vervou i břichem, jsme si to o to víc užili!

Nutno podotknout, že odešedše hráče nahradil další půvabný a přemilý trenér František.

Asi si ho z hráčů nikdo nevšiml, protože jsme zase prohráli.

Ale ti, co zůstali až úúplně do poslední chvíle a zůčastnili se vyhlášení, si mohli pochutnat na fantastických dortech z Klíštěcí výrobny. Naši frisbee závisláci MartíZuz, kteří se zase vloudili do nějakých trubek jeden vyhráli.

Tákže: Fujárna parádní, příště ale v menším počtu, což…?
A Martine, Zuzko, Františku: Děkujem za to, že jste pořád s námi.

Výsledné pořadí

1. 3SB
2. TREE
3. Náchodský Trubky
4. Figurky Slonů
5. Žlutá Zimnice
6. Chlupatá Žába
7. Kulatá Šachovnice
8. P7
9. FUJ
10. PeaceEgg

Napsala Marti.