PRAGUE SEVEN _{[ultimate frisbee team]}

Napsal lesy

Hned úvodem bych chtěl případné pochybovače ujistit, že dvoudenní akci s náročným programem pro osmdesát lidí lze skutečně pořádat v pěti. Samozřejmě, účastníci musí být hráči ultimate známí pro svoji trpělivost, nekonfliktnost a ochotu přiložit ruku k dílu. Na turnaji sice chyběl pivní závod, neuděloval se spirit a organizátoři ze Žluté zimnice vypadali v neděli dost ztrhaně, jinak ale všechno proběhlo hladce a většina lidí odjížděla spokojená. Smekám.

V sobotu ráno jsme něco po půl osmé vyrazili z Prahy a i přes menší komplikace s gumami jsme přistáli už před půl desátou u moderní jilemnické haly. Paní správcová nás uvítala, vidouc flašky vína, přáním “ať zas není všude nablito”. Sešli jsme se v poměrně silné sestavě, jednak jsme měli obhajovat loňské prvenství (s hosty), ale hlavně nás letos na podzim na žádný jiný turnaj nevzali, takže si daly říct i některé nad českými turnaji ofrňující posily. Do Jilemnice nakonec dorazili Zuzka, Iva, Pája, Lucka, Marti, Martí, František, Jirka, Marfy, Hruška, Petr, já a poněkud překvapivě i Steve.

Turnaj se hrál systémem každý s každým, tedy při osmi týmech celkem 28 zápasů, každý po pětadvaceti minutách. V prvním zápase nás vyzvala pořádající Zimnice, která začala hodně rozespale a nesehraná s několika půjčenými hráči měla velké problémy proměňovat svoje útoky. Celkem snadno jsme tak přišli k výhře 6:5. Po nákupní přestávce jsme se potkali s FUJ, kteří odehráli celou sobotu v pěti (v neděli jim ještě někdo odjel). Nás nastoupilo všech třináct a hlavně díky tomu jsme urvali vítězství, snad o dva body.

Hned za hodinu pokračoval sobotní nabitý program střetnutím s TREE. Ti nám velmi názorně předvedli, jakou roli může při ultimate sehrát motivace a podcenění soupeře. Než jsme se rozkoukali, prohrávali jsme 0:3. Nepomohl ani time-out, v bouřlivé atmosféře v hale i naši zkušenější hráči ztráceli klid a vyhecovanému soupeři zběsilé hody samozřejmě vycházely. Podařilo se nám skóre dotáhnout na 4:5, ubránit, ale po konci času jsme nebyli schopní bodovat a TREE nás tak zaslouženě porazilo 4:6.

Ve večerních zápasech nás čekali ještě Pirátův cirkus pod krycím názvem Letící cihla a nakonec Chlupatý blok. Neprodali sice svoji kůži lacino, ale nám začal šlapat útok a po dvou výhrách zavládla nálada podezřele se podobající spokojenosti. Večeři jsme absolvovali v již téměř tradiční pizzerii Stará pošta na náměstí a zpestřili jsme si ji studiem úskalí přenosu informací při nedokonalém spojení (tichá pošta). Párty byla, detaily poskytnou na požádání osoby bez zásadních výpadků paměti při požití alkoholu.

Na neděli nám zbyly zápasy proti Kulaté šachovnici a Figurkám slonů. Šachovnice dělala spoustu chyb a dovolila nám i přes ne zcela koncentrovaný výkon první výraznou výhru na turnaji. Před zápasem s Figurkami nastala neobvyklá situace, naše výhra by znamenala první místo, porážka by pak celkové vítězství přihrála Zimnici a my bychom skončili až třetí. Bohužel, Figurky byly v zápase daleko energičtější, trestaly naše chyby a podruhé během osmi dní nás vysoko porazily.

Konečné pořadí:

1. Žlutá zimnice
2. Figurky slonů
3. Pražská sedma
4. Východní blok
5. Kulatá šachovnice
6. TREE
7. Letící cihla
8. FUJ

Celkově se víkend povedl, nablito bylo jen na parkovišti a měl jsem pocit, že jedeme z turnaje všichni dobře naladění. Pár vymknutých kotníků a naražených kostí se snad brzo uzdraví. A-tým udělal první nesmělé krůčky k sehrání se, trenérům se vyjasnilo jeho složení. Čeká nás určitě ještě spousta práce, ale dokud to všechny baví, neměl by to být problém.