PRAGUE SEVEN _{[ultimate frisbee team]}

Napsal Pepa

Druhá kvalifikace na MČR open (kam jsme se vypravili ve složení Jirka, Franta, Martin, Jardáč, Márfy, Pítr, Horst, Palo, Michal, Pavel a Pepa) byla mým prvním seriózním turnajem, takže jsem plný různých náhodných dojmů. Abych se ale trochu držel tématu, budu dojmy prokládat popisy zápasů.

Horst uklízí doleva dolů, ale ještě nedal 8192.

Hráči frisbee jsou posedlí kulatými věcmi. Poslat podtácek z hrany stolu na horní hranu půllitru je lehčí než prohodit disk kulatou dírou u stropu tělocvičny.

Snídaňové kulaté stoly bez rohlíků vůbec nejsou tak dobré.

Márfy má docela dobrý odhad na dobu jízdy z Prahy do Malšic.

Rozpis na první den jsme měli pěkně pravidelný (zápas-nezápas-…) se začátkem hned v 8:30. Naším prvním soupeřem byly Figurky Slonů A spolčené s FUJem. Vyplatilo se nám dlouhé rozehrávání na hřišti před zápasem a ze začátku jsme drželi krok. Pak ale daly Figurky asi pět bodů v řadě a nakonec zaslouženě vyhrály 6:15. Za zmínku stojí, že patnáctého bodu Figurky dosáhly až po skončení času (hrál se cap 1).

Jardáč má obrovskou čokoládu a obří pytel gumových medvídků.

Jako další na nás čekala PDčka s v podstatě stejným průběhem a výsledkem (7:15, opět na čas), nicméně zápas se nesl v hrozně příjemném duchu. Jestli byla PDčka v něčem mnohem lepší než my, tak to byly výhozy.

Jardáč toho má všeho víc!

Ze dvou zbylých soupeřů (Velká Morava a Kulatá šachovnice) jsme se měli potkat nejdřív s Moravou, která už s KŠ hrála a prohrála. Pokud jsme tedy chtěli v neděli hrát více než zápas o předposlední místo, byl cíl jasný — Moravu porazit. To se nakonec po urputném boji podařilo a i zásluhou Pavlova bodu ve skluzu jsme vyhráli 7:5. Na vině nízkého skóre je hlavně nepředvídatelný a neustálý vítr, který na hřištích číslo 3 a 4 běsnil skoro celou dobu, a potíže s prolomením zónové obrany na obou stranách. Výjimkou nebyly body trvající přes deset minut..

To vedro je docela vyčerpávající. Horste, dej si deset. A oplatky se nepečou :).

V posledním sobotním zápase (s KŠ) jsme docela dobře bránili FM, ale jejich zóna nám kvůli větru dělala problémy. Moc nám nešlo přejít od handlerů do pole. Po celkem vyrovnaném zápase jsme prohráli 8:11. Ve skupině jsme tak skončili čtvrtí, což znamenalo, že v neděli začneme (opět v 8:30) zápasem s vítězem druhé skupiny — Terrible Monkeys.

Pořád mě fascinuje, že když bylo všechno v zápase fajn, měli bychom do spiritu vyplnit průměrnou známku…

Souboj s TM bylo asi to nejtěžší, co nás v Malšicích čekalo. Na Calahany jsme sice vyhráli 1:0 (dobře Horsťák!), ale celkově jsme prohráli 2:15 — jediná prohra na body. Ale vydrželi jsme déle než FSb na sousedním hřišti s PDčky. Tehdy bych si byl vsadil, že to Opičáci vyhrají, ale nestalo se — prohráli v semifinále s PD FSA a skončili třetí.

Žížalky už mi trochu lezou krkem, ale čokoládu pořád můžu.

Následoval zápas s Pískem, který jsme prohráli 6:15. Z toho si pamatuju několik bodů podle stejné šablony: Takový jeden obr háže dlouhou a někdo jiný dobíhá k zóně, skáče, chytá a jen tak tak dopadá dovnitř. A pak teda ještě skandování ta-tara-da-ta-..-Pí-sek!

Arašídy mají ale taky něco do sebe :).

Tím pádem nás čekal zápas s FSb o sedmé místo. V tom jsme hned zkraje vedli a vypadalo to slibně, ale pak začali FSb zase hrát tu zónu, proti které nám to celý turnaj moc nešlo, a nakonec to zvrátili a vyhráli (něco jako 12:8?). Za zmínku stojí jejich secvičený signál “pozoun”, který se jim poprvé zhruba v půlce hry nepovedl, ale kterým dali poslední bod. Výsledkem pro sedmu je tak krásné osmé místo.

K naší hře toho nemám moc co říct. Z negativ snad jen to, že Martin a Pítr neumějí chytat výhozy a že většina soupeřů na nás vyzrávala zónovou obranou, proti které jsme působili docela bezradně.

Co do pozitiv, tak nejlepší marker je Jirka, nejlepší obránci jsou Horst a Michal a nejlepší kapitán je Franta. Největší trik je chytit dlouhou před zónou a vzít si time-out. A všichni nás chválili, že jsme hráli líp než na prvním turnaji, takže to určitě příště bude ještě lepší.

Spirit vyhráli FSA, kteří v napínavém finále, ve kterém ještě chvíli před koncem vedli, nakonec těsně podlehli PDčkům.

A cestou zpátky jsem v koloně zjistil super drb — Martin chodil na matfyz :).

Napsal Pepa

Napsala Lída

Po dlouhém roce jsme opět vyrazili zahájit venkovní sezonu do rakouského Badenu na plážový turnaj Sandsplash. Mnozí z nás se již poněkolikáté vraceli na „místo činu“.

Sobotu jsme zahájili zápasem s plzeňskými Atruc, který se jako vždy nesl v přátelském duchu. Oba týmy zjištovaly, co mohou od mokrého písku (a disku) čekat a byli to Atruc, kteří to zjistili o něco dříve a nakonec se radovali z prvního vítězství.

Následovala další prohra s pořádajícími Spin und Trink. Abychom se dalším prohrám vyvarovali, zahájili jsme pečlivou přípravu v bazénu a povolený alkoholový doping v podobě teamdrinku. Příprava se vyplatila a zápas proti mladému týmu PUFF skončil naší výhrou.

V boji s amPullen jsme byli poněkud bezradní, dařilo se nám jen občas. Chyby ale dělal i soupeř a nakonec jsme prohráli jen o dva body. V pozápasovém kolečku bylo trochu dusno, následkem komunikace Danky a Martina, kteří nevěděli, že v řadách rakouského týmu je i jedna Češka. I to se ale nakonec vyřešilo ke spokojenosti obou stran a tak to má být :).

Do posledního zápasu s Nitro Circle jsme nastoupili zvesela, hru jsme si užili a radost nám udělalo i skore, které opět bylo příznivější na naší straně. Hrací den jsme zakončili v bazénu a poté se pomalu vydali na večeři.

Protože Sandsplash slavil již 10. výročí, Spini uspořádali velkou párty s tématem „around the world“. Jako Sedma jsme dostali přidělené Spojené arabské emiráty a převleky na párty se tedy nesly ve stylu šejků, zlatých glocků a velbloudů. Byť jsme v báru moc dlouho nepobyli, na některých z nás se to podepsalo a nedělní zápasy nedopadly podle našich představ.

Ve hře proti Styrian Hi5 jsme zažili svůj nejdramatičtější závěr zápasu. Koncová siréna nás zastihla za vyrovnaného stavu 5:5. Následovalo několik obran, po kterých nás vždy zradila naše schopnost házet ve větru. Naštěstí napočtvrté se nám již podařilo se s větrem srovnat a o jeden jediný bod vyhrát.

V posledním zápase, opět proti amPullen, jsme chtěli obhájit naše téměř tradiční deváté místo. Našlápnuto jsme měli dobře, fungovala práce handlerů a přišli jsme na to, jak efektivně bránit. Zápas to byl intenzivní, tahali jsme se o každý bod, dali jsme do toho srdíčko, ale tu trochu štěstíčka nám někdo nepřál. Prohráli jsme o jediný bod, ale tak pěknou hru jsem se Sedmou dlouho nezažila. Tentokrát se vše obešlo bez problémů a nakonec jsme byli i pochváleni za dobrou hru proti zóně.

Z turnaje jsme všichni odjížděli spokojení a doufám, že příští rok navážeme na výkon z posledního zápasu a budeme hrát od začátku tak dobře jako jsme letos končili.

Děkuju Martinovi, Pítrovi, Štěpánovi, Jirkovi, Petrovi, Horstovi, Janičce a Dance za skvělej víkend!

Napsala Lída